BIRKENAU

Néé, na našich hrobech nehnijí kříže a náhrobky se neklenou, žádný mramor ni tepané mříže, andělé s hlavou skloněnou, žádný věnec ze zlatých vláken, svíčka jež vítr nezhasí, my hnijem v jamách politi vápnem, v kostech nám vítr haraší. A stále víc je nás tu dole, pod vámi rostem den co den, už nadouváme vaše pole až jednou pukne vaše zem, pak všichni vyjdem v strašný řad na lebce lebka s hnátem hnát a zařvem ve tvář lidem všem "My mrtví my Vás žalujem!".

Text písně upraven podle básně neznámé autorky, která byla zabita v koncentračním táboře Birkenau.